Cesta vlakem s asistencí pro hendikepované

Lidé s hendikepem mají možnost při cestování vlakem využít asistenci od ČD nebo od Oneticket. Tato asistence pomůže těmto osobám s orientací na nádraží, ale i při nástupu do a výstupu z vlaku. Informováni o přepravě cestujícího s hendikepem jsou i samotní dopravci, takže s vámi počítají a pomohou i přímo ve vlaku.

Víte o mně, že mám rád výzvy a jsem otevřen novým příležitostem. Tato služba mi připadá natolik zajímavá, že jsem si ji musel osobně vyzkoušet při cestování z Olomouce do Prahy a zpět. V tomhle článku se s vámi chci podělit o mou zkušenost a dojmy. Před tvorbou tohoto článku jsem se v krátkosti o využití asistence zmínil na sociálních sítích. Pod příspěvkem se rozjela velmi zajímavá diskuze, kde další lidé s hendikepem sdílí své zkušenosti s touhle asistencí. Je zřejmé, že jsou různé. I o tom bude v závěru pár vět. Nyní už k mé osobní zkušenosti s asistencí na nádraží v Olomouci a Praze.

Objednání asistence

Můžete využít asistenci buď přímo od ČD, kterou objednáváte rovnou na webu ČD nebo od společnosti Oneticked. Rozdíly jsou následující:

• Asistence ČD: pouze na vlaky ČD
• Asistence Oneticket: Na spoje ČD, ale i dalších dopravců např. Regiojet, Leo Express

Osobně jsem jel do Prahy spojem ČD, zpět Leem, takže v mém případě zvolena asistence skrze službu Oneticket. Před objednáním asistence proběhl nákup jízdenek na jednotlivé spoje.

Následně jsem zavítal na web:

www.oneticket.cz/assistance

kde se mi rovnou zobrazil objednávkový formulář. Ten jsem vyplnil podle požadavků a odeslal.

Netrvalo dlouho a volali mi přímo z Oneticketu, abychom doladili samotnou asistenci. Čas odjezdu, kde mě bude asistent čekat, co přesně potřebuji apod. Pak už jsem pouze čekal na e-mail o schválení nebo zamítnutí asistence. V obou případech byla asistence vyřízena kladně. Potvrzení mi dorazilo do e-mailu, ale též telefonicky. U spoje Leo Express trvalo schválení asistence o něco déle než u ČD, tam bylo schváleno do hodiny od odeslání objednávky. Leo požadoval číslo jízdenky, což jsem nevěděl, takže bylo doplněno po telefonické konzultaci s operátorem Oneticket.

Objednání asistence je nutné zrealizovat maximálně 48 hodin před samotnou cestou. Jinak ji nelze zaručit. Služba je bezplatná.

Průběh objednané asistence

V mém případě nebylo nutné řešit vozík ani nástupní plošinu, jednalo se pouze o orientaci na nádraží a pomoc s nástupem do vlaku. V požadovaný čas jsem tedy dorazil na nádraží v Olomouci a v Praze a počkal na smluveném místě, kde mě vyzvedl pracovník správy železnic a dovedl mě na vlak. Pomohl mi do vozu a následně si mě převzala vlaková služba, nebo jak říkal borec v Olomouci, vlaková četa.

Tato vlaková četa mi pomohla na objednané místo a v cílové stanici z vlaku. Na nádraží čekal další pracovník správy železnic, který mě doprovodil na smluvené místo na nádraží, kde se už orientuji a odkud dále trefím sám. V Praze na mě čekal kolega, takže mi asistent pomohl do haly k východu. Vše proběhlo bez komplikací a za mě velká spokojenost. I v tom, že jak v Praze tak Olomouci mi volali ze správy železnic a ujišťovali se, jestli dorazím na nádraží v požadovaný čas a kde se setkáme. Asistenci považuji hlavně při cestování vlakem za velice užitečnou a rozhodně budu rád využívat.

Odlišné zkušenosti hendikepovaných

I když v mém případě proběhlo ohledně asistence vše bez komplikací, zkušenosti dalších lidí s hendikepem ukazují, že tomu tak nemusí být rozhodně vždy. Přináším pár postřehů od několika diskutujících na sociálních sítích na tohle téma na základě mé zmínky o tvorbě tohoto článku.

• Asistenci nevyužívám, je to zbytečné. Jezdím sám už několik let a vždy se doptávám lidí v okolí
• Ne vždy asistence dorazí, někdy na vás prostě zapomenou
• Nejednou se mi stalo, že nepřistavili k vlaku plošinu a já se musel spoléhat na lidi kolem, kteří mi pomohou na vozíku ven z vlaku. Asistence prostě nedorazila
• Nutili mě použít nějakou plošinu při nástupu do vlaku. Ne vyloženě tu pro vozíčkáře, ale nějaký takový kopeček, po kterém se šlo. Prý je mezi nástupištěm a vozem vlaku velká díra, že prý musí. Já však jen nevidím a byla to dost hrůza, než kdyby mě nechali normálně nastoupit a vystoupit bez této plošiny
• Zamítli mi asistenci na vozíku, protože prý ve stanici nemají nikoho, kdo může obsluhovat plošinu
• Když jezdím sama, asistenci ráda využívám

Tolik k několika zkušenostem, je jich samozřejmě víc, většina na podobné bázi. Mezi Olomoucí a Prahou však asistence proběhla v naprostém pořádku a osobně si zatím na tuto službu nemohu stěžovat. Každopádně věřím, že zkušenosti mohou být odlišné a mnohdy i nepříjemné, vše je o lidech. Tyto negativní zkušenosti mě rozhodně neodradí od dalšího využívání asistence. Především orientace na nádražích opravdu sám nedávám.

Tento článek má za cíl přiblížit dalším lidem s hendikepem, ale též široké veřejnosti, jak mohou lidé s hendikepem cestovat vlakem. A i když nemají vlastní doprovod známých nebo rodiny a netroufají si sami na cestu vlakem, je možné využít této asistence, která usnadní orientaci na nádražích a ve vlaku, kde o vás vědí a počítají s vámi. Věřím, že tento článek třeba navnadil i další lidi s hendikepem zkusit vycestovat vlakem samostatně s asistencí.