Účast na oslavě 190 let výročí školy pro zdravotně znevýhodněné Brno

V Brně na škole pro zdravotně znevýhodněné na Kamenomlýnské, proběhla oslava 190 let výročí této školy. Předkládám vám stručný souhrn toho, co jste mohli na oslavě zažít. Sepsáno z pohledu absolventa, který se oslavy účastnil. Program oslavy byl neskutečně pestrý a každý si tam našel to své.

Na místo jsem měl dorazit už na desátou ranní, protože dopolední program byl určen pro významné hosty z jiných škol, dále pro hosty z MŠMT (jímž je škola zřízena), pro hosty i z JM kraje odboru školství. Program zahrnoval hudební vystoupení žáků školy jak základní tak střední, též rozhovory s absolventy, kterých jsem se též účastnil. V krátkém vstupu jsme přiblížili, co nám škola dala a jak si vedeme v současnosti. Já samozřejmě mluvil o veškerých mých aktivitách na poli moderních technologií, dodávání kompenzačních pomůcek. Samozřejmě jsem nezapomněl zmínit odstraňování bariér, řešení přístupnosti webů a mobilních aplikací, důležitost digitalizace podnikání, díky které mohou i lidé se zrakovým znevýhodněním přijímat platby kartou od zákazníků, vystavovat faktury, používat online rezervační systém třeba při realizaci v masážích. Snažil jsem se hosty i pobavit svým osobitým humorem a doufám, že se povedlo. Každopádně podle moderátora se usmívali, takže to nejspíš bylo pozitivní.

Z hudebních vystoupení mě nejvíce zaujala písnička Mravenci v kredenci a song z muzikálu Drákula, který zpíval a hrál nadaný žák střední školy oboru sociální činnost, Adam Knötig. Za zmínku stojí též hudební vystoupení bývalých absolventů, kteří hráli a zpívali opravdu úžasně.

V rámci celé doby byla možnost dopřát si též masáž od žáků oboru masér na této škole. Ne, já opravdu nemasíroval, to nebyla moje úloha. Masážím jsem se začal věnovat o několik let později po absolvování této školy, zde jsem obor masér nestudoval. Odmaturováno z oboru sociální správní činnost, který už byl několikrát přepracován a nyní jde o sociální činnost. Mou úlohou bylo povídat na mikrofon, což mě jak možná někteří víte, taky dost baví.

Po dopoledním programu následoval oběd ve školní jídelně, obsahující řízek s bramborovým salátem. Notně posilněni jsme se mohli vrhnout do odpoledního programu, tentokrát už určenému pro veřejnost.

Ten vypukl ve třináct hodin a trval do šestnácti hodin. Byl o něco pestřejší než dopolední program. Hudební vystoupení byla delší, rozhovory nás absolventů rozmanitější, bylo možné absolvovat prohlídky školy s průvodcem a účastnit se řady zajímavých aktivit na různých stanovištích. Z dostupné nabídky oslovila nejvíce simulovaná střelba, jízda na tandemovém kole, Showdown (aplikovaný stolní tenis pro zrakově znevýhodněné), možnost dát si masáž. Tu přiznám se, jsem nějak opomněl vyzkoušet. Tak příště.

Z hudebních vystoupení na odpoledním programu rozhodně exceloval Adam Knötig, Maroš Bango o kterém jsem ani netušil, že na této škole studoval, a samozřejmě opět hudební skupina složená z bývalých absolventů.

Účast byla hojná a věřím, že si oslavu všichni užili. Mně osobně se provedení a program velice líbil a rád jsem byl součástí této akce. Málem bych zapomněl. Postaráno bylo i o naše žaludky a pitný režim díky PR buffetu, kde dokonce bylo možné platit kartou.

Tak zase příště. Díky AI těch 400 let dáme, jak jsem avizoval v mém proslovu.