Křehké jako led

publikováno: 10. 1. 2024

Podnikání není med. Je křehké jako led. Obrazně řečeno.

Co se dočtete?

Jak bojuji s podnikáním, když nevidím
Proč jsem se od technologií přesunul k masážím?
Proč bojuji za lepší přístupnost webů a mobilních aplikací pro lidi s hendikepem?
Jak mě napadlo tvořit placený obsah?

Po dokončení studia začala má profesní dráha ve firmě, která se zabývala technologiemi pro zrakově znevýhodněné. Prodej a konfigurace mobilních telefonů, PC, tabletů. Mým úkolem bylo nejdříve poskytovat technickou podporu zákazníkům, později se ze mě stal lektor, který zákazníkům předával znalosti jak dodávané produkty ovládat bez zrakové kontroly. Práce mě bavila, vydržela však pouze rok. Poté došlo k uzavření pobočky v Olomouci, kde jsem působil. Co dál? Nastalo dilema. Hledat si nové stálé zaměstnání nebo vykročit na křehký led podnikání?

Bývalí zákazníci rozhodli za mě. Neustále volali a psali s dotazy ohledně technologií a já nedokázal jejich požadavky ignorovat. Vydávám se tedy do sféry podnikání, protože klienti to chtějí. Od ostatních podnikatelů jsem měl nespornou výhodu. Prvotní nápad. Odrazový můstek byl více než jasný. Pokračovat v započaté práci s technikou, akorát ne jako zaměstnanec, ale podnikatel. A tak jsem vykročil na křehký led.

První známky křehkosti

Do dnes musím obdivovat svého bývalého zaměstnavatele, jak dokázal business v dodávání technologií pro zrakově znevýhodněné udržet v natolik rozumné míře, že měl finance na výplaty zaměstnanců. Pokud bych si radši založil e-shop s elektronikou, pravděpodobně bych dosáhl větších zisků, než v oblasti prodeje techniky pro specifickou skupinu uživatelů. Ne, že by o mé služby a dodávané produkty nebyl zájem, ale větší rozmach brzdí finance ze strany uživatelů.

Pořídit si totiž počítač se speciálním softwarem nazývaným odečítač obrazovky nebo kvalitní mobilní telefon, který bude mít též integrován odečítač obrazovky, bylo a pro některé uživatele stále je, velmi drahé. Zvlášť když si v mnoha případech musí vystačit pouze se státními příspěvky. Invalidním důchodem, příspěvkem na péči a na mobilitu. Objednávek po mých službách a produktech není skutečně málo. Ale samotná realizace trvá.

Aby totiž uživatelé těchto specifických produktů dosáhli na pořizovací cenu, žádají o státní příspěvek na zvláštní pomůcku úřad práce, který tyto příspěvky poskytuje. A samotný proces není nijak snadný. Nejdříve musím uživateli vypracovat a zaslat cenovou kalkulaci. Pomoci mu s vyplněním žádosti o příspěvek. A pak čekáme. Někdy pár měsíců, půl roku, rok. Až do chvíle, dokud úřad nevydá rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání příspěvku.

Přiznané částky někdy neodpovídají vyhotoveným cenovým kalkulacím, protože úřednici mnohdy nechápou důležitost jednotlivých produktů a cenu sníží. Řídí se totiž nejmenší ekonomickou náročností. V zásadě je na samotném uživateli, jestli se proti rozhodnutí odvolá, bude ho akceptovat a pořídí si levnější produkty, nebo jestli zbývající cenový rozdíl doplatí ze svého.

Zřejmě už to vidíte taky. První známky křehkosti. Podnikání v oblasti moderních technologií pro zrakově hendikepované je těžko udržitelné. Abyste něco prodali, jste povětšinou závislí na státních příspěvcích. A tak samotný zisk není opravdu nic moc. Tuto práci zvládne dělat jen ten, kdo ji vykonává srdcem a chce skutečně lidem s hendikepem zprostředkovat lepší a samostatnější život s minimální závislostí na druhých. Já to však nevzdám.

Nutnost pravidelnějšího příjmu

Abych své služby v oblasti technologií mohl poskytovat zákazníkům na odpovídající vysoké úrovni, potřebuji další, hlavně pravidelnější příjem. To znamenalo vymyslet další činnost podnikání, kterou by bylo možné vykonávat i bez zrakové kontroly. Co však vymyslet?